Základní umělecká škola
Marie Podvalové
Cukrovarská 1, Praha 9 - Čakovice
K Rybníčku 8, Praha 9 - Satalice
www.zuscakovice.cz

Informace z hudební nauky a úkoly pro distanční studium

 

Úkoly pro distanční žáky posíláme mailem na adresu uvedenou v přihlášce žáka každých 14. dní od 18. 5. Pokud jste mail nedostali, napište na Kozinova@seznam.cz - úkol Vám pošleme.

Také ho najdete na této stránce pod skupinami z HN

 

Skupiny žáků v HN

Paní učitelka Markéta Kozinová

 

Hudební nauka 3 ročník –ÚT  14.55 – 15. 40

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Bláhová Beata

Dittmannová Sofia

Ilková Nikola

Irimičuk Ondřej

Jančo Samuel 

Palová Helena

Pospíšil Josef

Rebcová Karolína

Richterová Linda

Sibera Bruno

Srbová Sofie Valentýna

Uríková Klára

Veselá Thea

Vlasáková Nikola

Bláhová Beata

Dittmannová Sofia

Ilková Nikola

Irimičuk Ondřej

Jančo Samuel 

Palová Helena

Pospíšil Josef

Rebcová Karolína

Richterová Linda

Sibera Bruno

Srbová Sofie Valentýna

Uríková Klára

Veselá Thea

Vlasáková Nikola

Bláhová Beata

Dittmannová Sofia

Ilková Nikola

Irimičuk Ondřej

Jančo Samuel 

Palová Helena

Pospíšil Josef

Rebcová Karolína

Richterová Linda

Sibera Bruno

Srbová Sofie Valentýna

Uríková Klára

Veselá Thea

Vlasáková Nikola

Hudební nauka 4. ročník ÚT – 15. 50 – 16. 40

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Dědek Jakub

Devera Lukáš

Ferenc Michal

Fryčová Agáta

Fuksová Vendula

Gaľavská Dáša

Háp Jonáš

Leníček Jindřich

Lopatová Barbora

Mlčoch Zikmund 

Mrkvička Vít

Vogel Jan Bohumil

Wimmerová Klára

Dědek Jakub

Devera Lukáš

Ferenc Michal

Fryčová Agáta

Fuksová Vendula

Gaľavská Dáša

Háp Jonáš

Leníček Jindřich

Lopatová Barbora

Mlčoch Zikmund 

Mrkvička Vít

Vogel Jan Bohumil

Wimmerová Klára

Dědek Jakub

Devera Lukáš

Ferenc Michal

Fryčová Agáta

Fuksová Vendula

Gaľavská Dáša

Háp Jonáš

Leníček Jindřich

Lopatová Barbora

Mlčoch Zikmund 

Mrkvička Vít

Vogel Jan Bohumil

Wimmerová Klára

Hudební seminář  ÚT 17.45 – 18. 30

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Berberi Janis

Biško Anna Marie

Filip Petr

Fuksová Vendula

Hájková Anna

Hourová Tereza

Kulhánek Štěpán Vratislav

Lišťanská Zuzana

Pešťák ová Andrea

Pilátová Adéla

Pospíchalová Hana

Richterová Linda

Rytinová Cecilie

Šroubková Miriam

Šváchová Barbora

Valentová Markéta

Berberi Janis

Biško Anna Marie

Filip Petr

Fuksová Vendula

Hájková Anna

Hourová Tereza

Kulhánek Štěpán Vratislav

Lišťanská Zuzana

Pešťák ová Andrea

Pilátová Adéla

Pospíchalová Hana

Richterová Linda

Rytinová Cecilie

Šroubková Miriam

Šváchová Barbora

Valentová Markéta

Berberi Janis

Biško Anna Marie

Filip Petr

Fuksová Vendula

Hájková Anna

Hourová Tereza

Kulhánek Štěpán Vratislav

Lišťanská Zuzana

Pešťák ová Andrea

Pilátová Adéla

Pospíchalová Hana

Richterová Linda

Rytinová Cecilie

Šroubková Miriam

Šváchová Barbora

Valentová Markéta

Hudební nauka 4. ročník  ST 14.55 – 15. 40

20. 5.

27. 5.

3. 6.

10. 6.

17. 6

24. 6.

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka 4. ročník  ST 15. 50 – 16. 35

20. 5.

27. 5.

3. 6.

10. 6.

17. 6

24. 6.

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební seminář ST. 16.45 – 17.30

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební seminář Satalice 16. 30 – 17. 15

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka  5. ročník 17. 40 – 18. 25

21. 5.

28. 5.

4. 6.

11. 6

18. 6.

25. 6.

Arnot Josef

Hinnerová Nikola

Huptychová Romana

Ilková Sabina

Kouřilová Magdalena

Mikeszová Alice

Nováková Lucie

Špaček Zdeněk 

Šroubková Miriam

Štětinová Natálie

Tovt Evelína

Urushadze David

Valentová Markéta

Arnot Josef

Hinnerová Nikola

Huptychová Romana

Ilková Sabina

Kouřilová Magdalena

Mikeszová Alice

Nováková Lucie

Špaček Zdeněk 

Šroubková Miriam

Štětinová Natálie

Tovt Evelína

Urushadze David

Valentová Markéta

Arnot Josef

Hinnerová Nikola

Huptychová Romana

Ilková Sabina

Kouřilová Magdalena

Mikeszová Alice

Nováková Lucie

Špaček Zdeněk 

Šroubková Miriam

Štětinová Natálie

Tovt Evelína

Urushadze David

Valentová Markéta

 

 Pani učitelka  Vladimíra Jakimeczková

Hudební nauka 2. ročník 14. 00 – 14.45

18. 5.

25.5.

1. 6.

8. 6.

15. 6.

22.6.

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka 3. ročník 14. 55 – 15.40

18. 5.

25.5.

1. 6.

8. 6.

15. 6.

22.6.

Blažková Eva

Bobková Anežka

Čapek Šimon

Hoblíková Ester

Horáková Anežka

Kotyzová Adéla

Kovalová Kateřina

Králová Liliana

Kubernatová Klára

Lano Lukáš

Martincová Denisa

Mášová Ivana

Petrašová Eliška

Roček Jakub

Štocková Viktorie

Tomášek Jakub

Blažková Eva

Bobková Anežka

Čapek Šimon

Hoblíková Ester

Horáková Anežka

Kotyzová Adéla

Kovalová Kateřina

Králová Liliana

Kubernatová Klára

Lano Lukáš

Martincová Denisa

Mášová Ivana

Petrašová Eliška

Roček Jakub

Štocková Viktorie

Tomášek Jakub

Blažková Eva

Bobková Anežka

Čapek Šimon

Hoblíková Ester

Horáková Anežka

Kotyzová Adéla

Kovalová Kateřina

Králová Liliana

Kubernatová Klára

Lano Lukáš

Martincová Denisa

Mášová Ivana

Petrašová Eliška

Roček Jakub

Štocková Viktorie

Tomášek Jakub

Hudební nauka 4. ročník 15. 50 – 16.35

18. 5.

25.5.

1. 6.

8. 6.

15. 6.

22.6.

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka 3. ročník 16. 45 – 17. 30

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka 5. ročník 17. 40 – 18. 25

18. 5.

25.5.

1. 6.

8. 6.

15. 6.

22.6.

Biško Oliver

Davidová Nela

Houška Vít

Jeřábková Nikol

Kubátová Marie

Kubcová Andrea

Nadalin F. Maya

Pilátová Adéla 0

Smižanská Vendula 

Souček Tomáš

Soudná Viktorie 

Šedivá Elen 07

Vyhnisová Klára

Biško Oliver

Davidová Nela

Houška Vít

Jeřábková Nikol

Kubátová Marie

Kubcová Andrea

Nadalin F. Maya

Pilátová Adéla 0

Smižanská Vendula 

Souček Tomáš

Soudná Viktorie 

Šedivá Elen 07

Vyhnisová Klára

Biško Oliver

Davidová Nela

Houška Vít

Jeřábková Nikol

Kubátová Marie

Kubcová Andrea

Nadalin F. Maya

Pilátová Adéla 0

Smižanská Vendula 

Souček Tomáš

Soudná Viktorie 

Šedivá Elen 07

Vyhnisová Klára

 

 Paní učitelka Jana Kasanová

Hudební nauka  4. ročník Satalice 15. 30 – 16. 15

18. 5.

25.5.

1. 6.

8. 6.

15. 6.

22.6.

Egriová Veronika
Hurych Oliver
Sajfrtová Mariana
Šornová Alice

Matras Vít
Mojáková Michaela
Rohovcová Nela
Šimkovičová Tamara

Egriová Veronika
Hurych Oliver
Sajfrtová Mariana
Šornová Alice

Matras Vít
Mojáková Michaela
Rohovcová Nela
Šimkovičová Tamara

Egriová Veronika
Hurych Oliver
Sajfrtová Mariana
Šornová Alice

Matras Vít
Mojáková Michaela
Rohovcová Nela
Šimkovičová Tamara

PHV A Satalice 16. 30 – 17.15

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

PHVB Čakovice 16. 50 – 17. 35

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební  nauka  1. ročník  středa 14. 00 – 14. 45

20.5.

27. 5.

3. 6.

10.6.

17. 6.

24. 6.

Cacák Damián

Cajthamlová Sofie

Hynková Ema

Klevcov Štěpán

Moulis Jan

Procházková Aneta

Škořepa David

Šmídová Natálie

Vacková Hana

Grulichová Kateřina

Jindřich Jakub

Lučná Michaela

Skalický Václav

Střelec Sebastian

Štyglerová Sarah

Vlasáková Tereza

Zemánková Ema

 

Cacák Damián

Cajthamlová Sofie

Hynková Ema

Klevcov Štěpán

Moulis Jan

Procházková Aneta

Škořepa David

Šmídová Natálie

Vacková Hana

Grulichová Kateřina

Jindřich Jakub

Lučná Michaela

Skalický Václav

Střelec Sebastian

Štyglerová Sarah

Vlasáková Tereza

Zemánková Ema

 

Cacák Damián

Cajthamlová Sofie

Hynková Ema

Klevcov Štěpán

Moulis Jan

Procházková Aneta

Škořepa David

Šmídová Natálie

Vacková Hana

Grulichová Kateřina

Jindřich Jakub

Lučná Michaela

Skalický Václav

Střelec Sebastian

Štyglerová Sarah

Vlasáková Tereza

Zemánková Ema

 

PHV C čtvrtek 16. 45 -  17. 30

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební  nauka  1. ročník  pátek 15. 00 – 154. 45

22.5.

29.5.

5. 6.

12.6.

19.6.

26. 6.

Bobková Johanka

Donev Richard

Kotyzová Markéta

Lano Robert

Mustafa Labeat

Soósová Emiliana

Srpová Lenka

Švecová Kristýna

Zubinová Jana

Dianišová Aneta

Fišara Šimon

Holická Kateřina

Hovorková Ria

Michálek Jáchym

Šťastná Tereza

Vančuříková Valerie

 

Bobková Johanka

Donev Richard

Kotyzová Markéta

Lano Robert

Mustafa Labeat

Soósová Emiliana

Srpová Lenka

Švecová Kristýna

Zubinová Jana

Dianišová Aneta

Fišara Šimon

Holická Kateřina

Hovorková Ria

Michálek Jáchym

Šťastná Tereza

Vančuříková Valer

Bobková Johanka

Donev Richard

Kotyzová Markéta

Lano Robert

Mustafa Labeat

Soósová Emiliana

Srpová Lenka

Švecová Kristýna

Zubinová Jana

Dianišová Aneta

Fišara Šimon

Holická Kateřina

Hovorková Ria

Michálek Jáchym

Šťastná Tereza

Vančuříková Valer

 

  Paní učitelka Dominika Vašků

Hudební nauka 1. ročník ÚT  SAT 14. 00 – 14. 45

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Boudová Markéta

Fischerová Gabriela

Juráková Eliška

Klapal Teodor

Křížová Štěpánka

Lukovicsová Tereza

Matrasová Tereza

Matušů Magda

Rose Ondřej

Šůra Jan Ignác

Valová Karolína

Velichová Anna

Boudová Markéta

Fischerová Gabriela

Juráková Eliška

Klapal Teodor

Křížová Štěpánka

Lukovicsová Tereza

Matrasová Tereza

Matušů Magda

Rose Ondřej

Šůra Jan Ignác

Valová Karolína

Velichová Anna

Boudová Markéta

Fischerová Gabriela

Juráková Eliška

Klapal Teodor

Křížová Štěpánka

Lukovicsová Tereza

Matrasová Tereza

Matušů Magda

Rose Ondřej

Šůra Jan Ignác

Valová Karolína

Velichová Anna

Hudební nauka 2. ročník ÚT  SAT 14. 55 – 15.40

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Černá Denisa

Drlík Daniel

Drlík Štěpán

Janeček Jakub

Jirásková Eva

Klapal Oliver

Kužvartová Vanessa

Novotná Barbora 

Škochová Edita

Valenta Michal

Jirásková Ema

Černá Denisa

Drlík Daniel

Drlík Štěpán

Janeček Jakub

Jirásková Eva

Klapal Oliver

Kužvartová Vanessa

Novotná Barbora 

Škochová Edita

Valenta Michal

Jirásková Ema

Černá Denisa

Drlík Daniel

Drlík Štěpán

Janeček Jakub

Jirásková Eva

Klapal Oliver

Kužvartová Vanessa

Novotná Barbora 

Škochová Edita

Valenta Michal

Jirásková Ema

Hudební nauka 4. ročník ÚT  SAT 15.50 – 16.35

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Skupina se nedělí

Skupina se nedělí Skupina se nedělí Skupina se nedělí Skupina se nedělí

Skupina se nedělí

Hudební nauka 3. ročník ÚT  SAT 16.45 – 17.30

19. 5.

26. 5.

2. 6.

9. 6.

16. 6.

23. 6

Beránek Patrik

Džurman Daniel

Macourek Jiří

Murdychová Monika

Pěkná Markéta

Pelák Šimon

Přečková Tereza

Řeřucha Šimon

Škochová Klára

Tomek Daniel

Urushadze Michael

Vala Jan

Beránek Patrik

Džurman Daniel

Macourek Jiří

Murdychová Monika

Pěkná Markéta

Pelák Šimon

Přečková Tereza

Řeřucha Šimon

Škochová Klára

Tomek Daniel

Urushadze Michael

Vala Jan

Beránek Patrik

Džurman Daniel

Macourek Jiří

Murdychová Monika

Pěkná Markéta

Pelák Šimon

Přečková Tereza

Řeřucha Šimon

Škochová Klára

Tomek Daniel

Urushadze Michael

Vala Jan

Hudební nauka 2. ročník ČT  14. 00 – 14.45

Tato skupina se nedělí, žáci docházejí na všechny hodiny

Hudební nauka 1. ročník ČT  14. 55 – 15.40

21. 5.

28. 5.

4. 6.

11. 6

18. 6.

25. 6.

Duchková Veronika

Hanus Tomáš

Hlaváčová Klára

Hokrová Magdalena

Hypius Šimon

Jartymová Sára

Karásková Lada

Muchková Johana

Palová Zuzana

Prášek Michael

Randáková Viktorie

Reyes Alava Alejandra

Rufferová Anežka

Skuček Samuel

Tichá Sofie

Duchková Veronika

Hanus Tomáš

Hlaváčová Klára

Hokrová Magdalena

Hypius Šimon

Jartymová Sára

Karásková Lada

Muchková Johana

Palová Zuzana

Prášek Michael

Randáková Viktorie

Reyes Alava Alejandra

Rufferová Anežka

Skuček Samuel

Tichá Sofie

Duchková Veronika

Hanus Tomáš

Hlaváčová Klára

Hokrová Magdalena

Hypius Šimon

Jartymová Sára

Karásková Lada

Muchková Johana

Palová Zuzana

Prášek Michael

Randáková Viktorie

Reyes Alava Alejandra

Rufferová Anežka

Skuček Samuel

Tichá Sofie

Hudební nauka 2. ročník ČT  15. 50 – 16.35

21. 5.

28. 5.

4. 6.

11. 6

18. 6.

25. 6.

Barák Bernard

Gaĺavská Helena

Hádek Vítek

Hiršalová Jitka

Holečková Natálie

Korintová Alžběta

Kotouček Martin

Spousta Vít

Šedivá Viola

Šimůnek Matouš

Šťastná Anna

Šťastná Emma

Váchalová Linda

Barák Bernard

Gaĺavská Helena

Hádek Vítek

Hiršalová Jitka

Holečková Natálie

Korintová Alžběta

Kotouček Martin

Spousta Vít

Šedivá Viola

Šimůnek Matouš

Šťastná Anna

Šťastná Emma

Váchalová Linda

Barák Bernard

Gaĺavská Helena

Hádek Vítek

Hiršalová Jitka

Holečková Natálie

Korintová Alžběta

Kotouček Martin

Spousta Vít

Šedivá Viola

Šimůnek Matouš

Šťastná Anna

Šťastná Emma

Váchalová Linda



Úkoly z HN

Úkol pro 1. ročník

18. 5. - 1. 6.

1. 6. - 14. 6.


 Úkoly pro 2. ročník

18. 5. - 1. 6. 

1. 6. - 14. 6.



Úkoly pro 3. ročník

18. 5. - 1. 6. 


1. 6. - 14. 6.



Úkoly pro 4. ročník

18. 5. - 1. 6.



1. 6. - 14. 6.


Úkoly pro 5. ročník

18. 5. - 1. 6.

Leoš Janáček

3.  července 1854 Hukvaldy – 12. stpna 1928 Moravská Ostrava

světově uznávaný český hudební skladatel. Žák Antonína Dvořáka, který patří do generace české hudební moderny.  Jeho styl je velmi osobitý a originální. Vychází z lidové mluvy a hudby zejména Slovácka a Lašska Ve světě jsou známé hlavněopery např. Její  pastorkyňa, uváděná pod názvem Jenůfa a také jeho pozdní díla např.Glagolská mše, Sinfonietta, rapsodie  Taras Bulba a komorní skladby, především smyčcový kvartet Listy důvěrné.

Leoš Janáček se narodil jako deváté dítě Jiřího a Amálie Janáčkových, kteří měli celkem čtrnáct potomků. Byl pokřtěn jako Leo Eugen. Jeho otec i matka byli hudebně vzdělaní, ale chudí, a Leoše už jako jedenáctiletého (v roce 1865) poslali naklášterní škuli v Brně jako fundatistu (žák, jehož studium bylo hrazeno z odkazů  ve prospěch kláštera). Zde ho vyučoval Pavel Křížkovský Po absolvování reálky (1866-1869) studoval na brněnském Slovanském učitelském ústavě (1869-1872)) a poté působil v Brně jako sbormistr. V roce 1874 odešel do Prahy, kde do roku 1875 studoval na varhanické škole, Tam se seznámil s Antonínem Dvořákem, u něhož studoval skladbu. Dalšího hudebního vzdělání se mu v následujících pěti letech dostalo v Lipsku a Vídni.

Posléze se vrátil zpět do Brna, kde se zúčastnil národně-osvobozeneckých aktivit. V roce 1881 založil v Brně varhanickou školu, jejímž prvním ředitelem se stal . Působil také jako dirigent a velmi brzy zahájil též svoji kariéru skladatele.

Dne 13. července 1881 se oženil se svojí šestnáctiletou žákyní Zdenkou Schulzovou, se kterou měl dvě děti, dceru Olgu a syna Vladimíra. Obě děti se nedožily dospělosti.

Po vzniku Československa působil spolu s Vilémem Kurzem jako profesor brněnské pobočky mistrovské školy Pražské konzervatoř, a v roce 1919 byl spoluzakladatelem Konzervatoře Brno.

Na počátku své skladatelské dráhy byl ovlivněn tvorbou A. Dvořáka. Podle vzoru Dvořákových „Slovanských tanců“ složil podobný komplet, inspirovaný lidovou hudbou rodného kraje, s názvem „Lašské tance“.

 

Úkol: Vyslechněte Slovanský tanec č. 7 – Skočná

 https://www.youtube.com/watch?v=4poPlPxzO9E

Vyslechněte Lašský tanec  Čeladenský a  Požehnaný

 

https://www.youtube.com/watch?v=64NYLLT8A3g

 https://www.youtube.com/watch?v=CVrydUh4mOc&list=RDCVrydUh4mOc&start_radio=1&t=39

 

 Srovnejte skladby obou skladatelů. Všímejte si instrumentace a uvědomte si změnu v pojetí harmonie. U Janáčka je velké množství zahuštěných akordů a disonancí. I tak jsou místa, kde je Dvořákův vliv velmi slyšet. Vyberte z Janáčkových dvou tanců ten, který je podle vašeho názoru typově bližší Dvořákově Skočné.

 

V roce 1904 složil Janáček operu Její pastorkyňa, která byla v roce 1904 nadšeně přijata brněnským publikem. K pražské premiéře opery došlo sice až v roce 1916, otevřela mu však dveře do celého světa: pod názvem Jenůfa zaznamenala zanedlouho, v roce 1918, významný úspěch ve Vídni, posléze v Německu a v roce 1924 v New Yorku.

Poslední období skladatelova života přineslo nejoriginálnější, nejvyzrálejší a světově proslulá orchestrální díla, především Sinfoniettu, rapsodii Taras Bulba a slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec, mši napsanou ve staroslověnštině.

I v tomto vrcholném období jeho tvorby zůstala její významnou složkou tvorba operní. Opery Výlety pana Broučka, Věc Makropulos, ale především Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky dodnes dobývají s velkým úspěchem světové hudební scény.. K napsání některých skladeb jej inspirovala jeho přítelkyně a múza Kamila Stösslová, která byla také předlohou některých ženských hrdinek jeho oper (Liška Bystrouška, Káťa Kabanová, Elina Makropulos ad.) a které věnoval smyčcový kvartet Listy důvěrné.

Leoš Janáček  zemřel náhle v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, když se předtím nachladil za svého prázdninového pobytu v Hukvaldech.

Úkol: Vyslechněte úvodní část Sinfonietty

 https://www.youtube.com/watch?v=BAmuvFglu0g

Napište, čím je zvláštní. Napište nástroje, které v ní hrají.

Pozor pauza mezi 1. a 2. částí je velmi krátká, ale obě části se od sebe velmi liší charakterem.

 

 

1. 6. - 14. 6.

 

 

B. Britten: Simple symphony

 

nahrávku najdete na:

 

1. věta: https://www.youtube.com/watch?v=SFSTodyw0Dw

 

2. věta: https://www.youtube.com/watch?v=LU4fexkx2D8

 

3. věta: https://www.youtube.com/watch?v=14tCowm1vWU

 

4. věta: https://www.youtube.com/watch?v=1Ij_2cb9XTE

 

Benjamin Britten (22. listopadu 1913, Lowestoft – 4. prosince 1976, Aldeburgh) byl britský skladatel, klasik hudby 20. století.

 

Studoval na Gresham's School a Royal College of Music. Jeho kompoziční styl byl ovlivněn staroanglickou tvorbou Thomase Weelkese a Henryho Purcella. Byl rovněž inspirován anglickým folklórem, který je však v jeho skladbách přítomen ve velmi stylizované podobě a italskou operou 19. století, především díly Rossiniho.

 

Pro jeho práci je typická spontánnost a invenčnost, připomínající kompoziční lehkost Mozarta či Schuberta. Britten neužíval nové racionální a uměle konstruované skladatelsko-technologické principy. Proto má jeho hudba blíže spíše ke Stravinského neoklasicismu než třeba k Schönbergovi a jeho dodekafonické škole.

 

Skladatelova tvorba a formální rozpětí jsou rozsáhlé, zahrnuje celkem dvanáct oper, balety i orchestrální a vokálně-instrumentální díla stejně jako skladby komorní pro nejrůznější obsazení. Ještě za svého života získal řadu prestižních ocenění.

 

Nejvýznamnější díla

 

1934 Simple Symphony

 

1937 Variations on a Theme of Frank Bridge for String orchestra

 

1942 Ceremony of Carols

 

1946 Průvodce mladého člověka orchestrem (A Young Person's Guide to the Orchestra)

 

1958 Nocturne

 

1959 Missa brevis in D

 

1961 Válečné rekviem (War Requiem)

 

1963 Symphony for Cello and Orchestra

 

Opery[

 

1945 Peter Grimes, Op. 33.

 

1953 Gloriana, Op. 53, opera byla složena ke korunovaci královny Alžběty II.

 

1960 Sen noci svatojánské (A Midsummer Night's Dream), Op. 64.

 

 

 






Ukoly pro Hudební seminář

18. 5. - 1. 6.

 

Zoltán Kodáky: Psalmus Hungaricus

https://www.youtube.com/watch?v=5gYZoC3GmR8

Psalmus Hungaricus, op. 13, je dílo pro tenor, sbor a orchestr od Zoltána Kodályho, složené v roce 1923. Byl napsán pro oslavy padesátého výročí sjednocení Budy a Pesti pro slavnostní představení 19. listopadu 1923 spolu s Taneční Suitou Bély Bartóka a Festival Overture  Ernő Dohnányiho, který koncert prováděl. První představení mimo Maďarsko se konalo pod vedenímVolkmara Andreae v Curychu dne 18. června 1926. Toto znamenalo zlom v mezinárodním uznání Kodály jako skladatele, mimo jeho pověst etnomuzikologa a hudebního pedagoga.

Text vychází Žalmu 55 „Naslouchej, Bože, mé modlitbě, před mojí prosbou se neskrývej, “, zpracovaného  básníkem, kazatelem a překladatelem Mihály Végem ze 16. století. Kodály využil posvátný text ke světské příležitosti; pasáže libreta  vyjadřující zoufalství a volání k Bohu poskytují skladateli příležitost vyjádřit hudebními prostředky maďarskou tragickou minulost a situaci po ttrianonské smlouvě, když maďarsko ztratila přes 70% svého území. Hudba odráží národní krizi během a po první světové válce (rozdělení historického Maďarska) a text kreslí paralelu mezi bolestmi krále Davida a utrpením Maďarů v osmanském Maďarsku. Psalmus Hungaricus tak zahrnuje dva a půl tisíciletí politické tísně.

Přikládám text žalmu: originál je v maďarštině


1Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Poučný žalm Davidův.
2Naslouchej, Bože, mé modlitbě,
před mojí prosbou se neskrývej,
3popřej mi sluchu a odpověz!
Zmítám se v nářku a sténání,
4před křikem nepřítele,
před hrozbou ničemy.
Svojí hanebností mě chtějí zavalit,
chovají ke mně krutou nenávist!
5Srdce se ve mně chvěje bolestí,
obavy ze smrti mě oblehly.
6Hrůza a děs mě svírají
a přemožen jsem úzkostí.
7Přál bych si mít křídla holubí –
odlétl bych a našel klid!
8Uchýlil bych se někam do dáli,
v pustině bych se usadil. séla
9Pospíšil bych si do bezpečí
před touto smrští a vichřicí.
10Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť,
ve městě vládne krutost a rozbroje!
11Ve dne i v noci krouží po jeho zdech,
špatnost a trápení bydlí v něm.
12Střed města patří záhubě,
ulice neopouští křivda a lest!
13Kdyby protivník mě urážel,
to bych snes,
kdyby mě napadl nepřítel,
skryl bych se.
14Ale ty – člověk blízký mně,
můj přítel a můj spřízněnec!
15Radili jsme se spolu důvěrně,
do Božího domu chodili v zástupech!
16Kéž by je smrt náhle přepadla,
aby se zaživa zřítili do pekla –
domy i srdce mají plné zla!
17Já ale k Bohu zavolám,
Hospodin bude má záchrana.
18Večer i ráno, také v poledne
úpím a sténám – vyslyš mě!
19Bůh mě vykoupí z tohoto boje,
pokoj mé duši dopřeje,
i když jich tolik je proti mně!
20Bůh mě vyslyší a pokoří je,
ten, který od věků kraluje! séla
Bůh, jenž se nikdy nemění,
pokoří ty, kdo se ho nebojí!
21Na svoje druhy můj přítel zaútočil,
svoji úmluvu porušil.
22V ústech měl slova nad máslo lahodnější,
v srdci však válku nosil si.
Jak jemný olej hladily jeho řeči,
vskutku však byly dýkami!
23Své břímě uval na Hospodina,
on se o tebe postará;
on přece nikdy nenechá
poctivé padnout do bláta.
24Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš
do jámy nejhlubší.
Půlky života se takoví nedočkají –
já ale v tebe skládám naději!

Vyslechněte celou skladbu a sledujte jak jsou slova vyjádřena hudbou


 

1. 6. - 14. 6.

 

 

 

Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra

 

 

 

Richard Strauss [štraus] (11. června 1864, Mnichov, Německo – 8. září 1949, Garmisch-Partenkirchen, Německo) byl německý hudební skladatel pozdější éry romantismu, který se proslul zvláště svými symfonickými básněmi a operami; byl také známým dirigentem.

 

 Narodil se 11. června roku 1864 v Mnichově jako syn Franze Strausse (1822–1905), který byl hlavním hráčem na lesní roh v mnichovském Dvorním orchestru a později profesorem na hudební akademii. Základního hudebního vzdělání se mu dostalo od otce a své první dílo napsal ve svých šesti letech; od této doby až do své smrti skládal skoro nepřetržitě.

 

 V dětství navštěvoval zkoušky orchestru v Mnichově a později dostával soukromé hodiny teorie hudby od tamějšího dirigentského asistenta. V roce 1882 se zapsal na mnichovskou univerzitu, kde studoval filozofii a historii umění, nikoliv hudbu. Zde však vydržel jen jeden rok a poté byl svým otcem poslán do Berlína. Tam se setkal s mnoha vlivnými umělci, spisovateli a hudebníky, mezi něž patřil známý dirigent a klavírista Hans von Bülow, který mu nabídl, aby se stal jeho pomocným dirigentem v Meiningenu. Tuto nabídku přijal a během měsíce se stal hlavním dirigentem. Mohl spolupracovat s Johannesem Brahmsem, byl wagnerovsky ovlivněn Alexandrem Ritterem, prvním houslistou orchestru, a poprvé uslyšel provedení svého vlastního koncertu pro lesní roh.

 

 Dne 5. listopadu 1898 se Strauss uchopil poprvé dirigentské taktovky v berlínské Dvorní opeře Pod lípami (Hofoper Unter den Linden) při představení opery Richarda Wagnera Tristan a Isolda. V Berlíně se po celých 20 let svého tamějšího působení (1898 až 1918) věnoval uvádění skladeb soudobých komponistů. K tomu účelu založil orchestr zvaný Berliner Tonkünstler-Orchester. Snažil se také o zlepšení hmotných podmínek hudebníků a jejich uznání ve společnosti. V roce 1901 se stal předsedou Všeobecného německého hudebního spolku (Allgemeiner deutscher Musikverein, ADM).

 

 Strauss se věnoval intenzívně hudební teorii. V roce 1905 doplnil a pozměnil všeobecně uznávanou nauku o instrumentalizaci skladeb francouzského skladatele Hectora Berlioze. Berliozovo dílo doplnil o další nástroje jako je lesní roh a zpracoval také podněty Richarda Wagnera. Strauss sám dokázal důmyslným používáním hudebních nástrojů ve svých kompozicích vytvářet nová zvuková zabarvení. V Berlíně složil řadu instrumentálních skladeb, mj. svoji známou Alpskou symfonii. Tehdy také hojně cestoval. Navštívil Severní Ameriku a podnikl rozsáhlé cesty po Řecku a Itálii.

 

Po nastoupení nacistů k moci v Německu v roce 1933 byl Richard Strauss bez předchozí dohody jmenován prezidentem Říšské hudební komory (Reichsmusikkammer), státní organizace na podporu německé hudby. Již v roce 1935 však byl z této funkce sesazen pro svou spolupráci se spisovatelem Stefanem Zweigem, jenž byl žid. Stárnoucí skladatel se pokoušel od režimu distancovat, ale stejně jako nemálo jeho krajanů trpěl po nacistické porážce silnou deprivací. Následně, v letech 1945 až 1949, byl i se ženou nucen hledat útočiště ve Švýcarsku, a to bez finančních prostředků, které mu byly „zmrazeny“. Po této nemilé epizodě však Strauss ke konci svého života obdržel svolení vrátit se do milovaného domova v bavorském Garmisch-Partenkirchen.

 

 Richard Strauss zemřel 8. září 1949 v Garmisch-Partenkirchen ve věku 85 let.

 

 

 

Skladatelská dráha

 

 V roce 1900 se Richard Strauss setkal se spisovatelem a básníkem Hugem von Hofmannsthal. Jejich přátelský vztah vyústil v jeden z nejplodnějších partnerských vztahů skladatele a libretisty v celé operní historii. Hofmannsthal napsal libreta již pro první dvě Straussovy stěžejní opery Salome (1905) a Elektra (1909), které byly obě poprvé uvedeny v Drážďanech. Spolupráci skladatele Strausse a libretisty Hofmannsthala vděčí světové operní obecenstvo i další díla: Der Rosenkavalier (Růžový kavalír, 1911), Ariadne auf Naxos (Ariadna na Naxu, 1912 / 1916), Die Frau ohne Schatten (Žena beze stínu, 1919), Die ägyptische Helena (Egyptská Helena, 1927) a Arabella (uvedena až po Hofmannsthalově smrti, a to 1933).

 

 V roce 1948 napsal svoji poslední skladbu, Vier letzte Lieder (Čtyři poslední písně) pro soprán a orchestr, údajně pro norskou sopranistku Kirsten Flagstad. V roce 1947 sebekriticky prohlásil: „Já nemohu být prvotřídní skladatel, jsem však prvotřídní druhořadý skladatel!”

 

 Hudební tvorba Richarda Strausse je jedinečná a nezaměnitelná. Jeho hudba dovede být jak hrubá, tak o několik taktů dále v prudce stoupajícím úseku se dotýkat citových vrcholů. Co tolik odlišuje jeho umění, je mistrovské zvládnutí orchestrace, jež se mu dařilo jako dirigentovi i jako skladatelovi. Mezi jeho skvostná orchestrální díla patří Eulenšpíglova šibalství, Don Quijote, Alpská symfonie Sinfonia domestica a Tak pravil Zarathustra..

 

 

 

 

 

 

 

Tak pravil Zarathustra

 

 

 

Tak pravil Zarathustra je symfonická báseň (opus 30), složená v roce 1896 na základě knihy Tak pravil Zarathustra Friedricha Nietzsche. Poprvé byla předvedena ve Frankfurtu pod taktovkou autorovou. Její úvodní část je jedna z nejznámějších hudebních pasáží, byla použita jako filmová hudba.

 

 

 

Nástrojové obsazení

 

 Dílo je napsáno pro velký orchestr, skládající se z pikoly, tří fléten, tří hobojů, anglického rohu, tří klarinetů (v As a Es), basklarinetu v B, tří fagotů, kontrafagotu, šesti lesních rohů v F, čtyř trubek v C, tří pozounů, dvou tub, tympánu, trianglu, velkého bubnu, činelů, zvonkohry, zvonu v „nízkém E“, varhan, dvou harf a obvyklé skupiny smyčcových nástrojů.

 

 

 

Struktura

 

 Dílo trvá asi půl hodiny, je rozděleno do devíti částí, které se hrají ve skupinách po třech. Části nesou tatáž jména jako kapitoly v Nietzschově knize jejich český překlad je v závorce.  

 

 

 

Einleitung (Úvod)

 

 Von den Hinterweltlern (O zásvětí)

 

 Von der großen Sehnsucht (O velké touze)

 

 Von den Freuden und Leidenschaften (O radostech a vášních)

 

 Das Grablied (Pohřební píseň)

 

 Von der Wissenschaft (O vědě)

 

 Der Genesende (Uzdravující se)

 

 Das Tanzlied (Taneční píseň)

 

 Nachtwandlerlied (Píseň nočního poutníka)

 

 

 

Tyto vybrané kapitoly z Nietzscheho filosofického románu představují významné mezníky díla. Obecné dějové linie a nápady v těchto kapitolách byly inspirací k vytvoření tónové struktury Symfonické básně. Kus začíná dlouhým hlubokým C na kontrabasy a varhany. Toto dunění se  transformuje do žesťové fanfáry v úvodu a představuje motiv  "úsvitu“ ( v knize  "Zarathustra" je to "Prolog"). Tento motiv, který prochází celou prací obsahuje tři tóny, v intervalech kvinty a oktávy, C–G–C (známé také jako Narturmotiv). Tento název má proto, že interval kvinty a oktávy v této kombinaci jsou součástí přirozené alikvotní řady.

 

 

 

  Úkol:

 

 

 

Vyslechněte pozorně úvodní část symfonické básně:

 

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=l1v3KMwybiw

 

Ke kterým filmům nebo pořadům byl použit úvod k této skladbě?

 

 

 

Znáte některé?

 

 

 

Ve skladbě hraje jeden nástroj, který není běžnou součástí symfonického orchestru. Který? (Poslouchejte pozorně úvod)